Povídání o Českých Budějovicích Neznám druhého města v Čechách, které by tak překvapovalo jako Budějovice
České; pěkná je starobylá Plzeň, zajímavé jsou pestré Prachatice, zvláštní je
průmyslový Liberec, ale Budějovice jsou zcela svými, zcela originálními vzdor
vší smíšenině historické a moderní, nemám pro ně zkrátka jiného jména, než že
jsou Florencií mezi venkovskými českými městy.
Ne pro půvab vůkolí, ne pro památky všeho umění, ale pro jistou nepopiratelnou
líbeznost svou. Války se Budějovic skoro nikdy netýkají a město je rozvinuto
jako květ v zátiší.
Jan Neruda
Daleko viditelná Černá věž, pastýřka staré metropole na soutoku Malše a
Vltavy,
střeží kamenná stáda svých pozdně gotických, renesančních a barokních domů pod
vysokým nebem jižních Čech na vyhaslém ohništi kdysi slavné tvrze politické a
hospodářské expanze Přemysla Otakara II.. Ze všech stran se sbíhají cesty,
ústící do hlavní středověké tepny, jejímž rušným řečištěm tekl hospodářský
život z Čech k Dunaji a dále k moři ...
Miroslav Haller
Zvukový úryvek „Cimmerman“ mp3 (41kb) nebo real audio (45kb)
(klikněte na odkaz: u mp3 vyberte buď přehrát z aktuálního
umístění nebo stáhnout)
Jižní Čechy jsou krajem památek, lesů, rybníků, cílem turistů a cyklistů,
vodáků.
Uprostřed malebné přírody, ve stínu hory Kleť, v rovině Českobudějovické
pánve, se na soutoku řek Vltavy a Malše rozkládá jihočeská metropole –
statutární město České Budějovice.
Jaké jsou dnes České Budějovice?
Jsou přirozeným hospodářským, finančním a kulturním centrem jižních Čech, jsou
statutárním, krajským a okresním městem.
Ve městě sídlí řada úřadů, institucí, společností, firem, průmyslových závodů,
bank, pojišťoven, divadel, kin, kulturních a výstavních zařízení, obchodů.
České Budějovice jsou také významným centrem školství, sídlí zde
desítky
základních a středních škol, dále vyšší odborné školy a Jihočeská univerzita s
fakultami pedagogickou, zemědělskou, biologickou, zdravotně sociální a
teologickou. Ve městě sídlí také Akademie věd.
Z pohledu podnikání a průmyslu je město pevně spjato zejména s vařením
piva (Budvar, od r. a Samson od r. 1795) a známým průmyslovým závodem je Koh-i-
noor Hardmuth, dnes výrobce širokého sortimentu tužek, psacích a kancelářských
potřeb.
Ve městě sídlí i celá řada zdravotnických zařízení. Zejména některá oddělení
českobudějovické Nemocnice mají jako svou spádovou oblast celý Jihočeský kraj.
Nemocnice nyní funguje v areálů bývalé Krajské nemocnice, tak v areálů bývalé
Vojenské, později Okresní, nemocnice.
Budějovice jsou důležitým železničním a silniční uzlem. Městem prochází
významná železniční trať Praha - Linec – Benátky a Plzeň - Vídeň. Ze silnic
pak
trasa I/3 E55 ve směru Praha - Linec - Solnohradsko a silnice E49 Plzeň -
Vídeň, silnice E551 napojující České Budějovice na D 1 směr Brno, Slovensko.
Výhodou Českých Budějovic pro rozvoj cestovního ruchu je poloha v pěkné
krajině romantických jižních Čech.
Za návštěvu stojí i blízké pamětihodnosti – zejména zámek Hluboká a
nedaleká zoologická zahrad u loveckého zámečku Ohrada, kde je i
zoologická zahrada.
V okolí města je spousta rybníků vybízejících ke koupání i k procházkám kolem
nich.
Jižně od města se nachází Chráněná krajinná oblast Blanský les s
vrcholem Kleť (1083 m, lannová dráha).
Z vrcholu hory je náhledný rozhled do Jihočeského kraje, shlédnout můžete
krajinu rybníků Českobudějovické i Třeboňské pánve, malebné údolí
vlnící
se řeky Vltavy nad Českým Krumlovem, majestátné pohoří Šumavy i Novohradských
hor.
I v samotné metropoli najdete zajímavé přírodní celky - lesopark
Stromovka a Přírodní rezervace Vrbenské rybníky.
Od roku 1990 zažívají České Budějovice nový hospodářský rozvoj.
Díky příznivé geografické poloze, nově otevřeným hranicím, kulturnímu a
historickému dědictví královského města přitahují návštěvníky z celého světa.
Historie města
Vraťme se do historie města, projděme se jeho ulicemi a zákoutími. Kdy se ale Budějovice vznikly, uprostřed krajiny močálů a bažin, hustých
lesů a domina rodu Vítkovců?
Při soutoku Malše s Vltavou založil město České Budějovice v r. 1265 český
král Přemysl Otakar II. jako hráz proti rozpínavým Vítkovcům.
Budějovice čelily ve své historii četným přepadům, hlavně ze strany rodu
Vítkovců, zato byly obdařeny mnoha královskými výsadami, a tak se rychle
rozvíjel obchod i řemeslo.
Město zůstalo v těžkých dobách Zemí koruny České na straně krále a katolické
církvi, což se městu vyplatilo a pomohlo k rozvoji.
I v husitském období stálo město na straně katolického krále Zikmunda.
V polovině 15. stol. se do čela města dostal poprvé Čech, Ondřej Puklice ze
Vztuh. V r. 1467 došlo ve městě ke spiknutí německé menšiny, Ondřej Puklice
byl
zavražděn a Budějovice přešly do tábora panské jednoty, k nepřátelům krále
Jiřího z Poděbrad.
Když v r. 1547 odmítly Budějovice účast v odboji českých měst proti císaři
Ferdinandovi I., získaly další výsady. Z řemesel se nejvíce dařilo
sladovnictví
a pasířství, zvyšoval se dovoz soli z Rakouska. Splavněna byla řeka Vltava až
do Prahy.
V 16. století se východně od města, v oblasti Lišovského prahu objevilo
stříbro. Díky tomu byla r. 1569 byla zřízena nová mincovna. Těžba se ale časem
stala obtížnou, zejména kvůli vysoké hladině podzemních vod, a tak s ukončením
těžby zanikla r. 1611 i mincovna. Právě v r. 1611 se Budějovic lstí zmocnilo
vojsko pasovského biskupa.
Při povstání českých stavů v r. 1618 zůstaly České Budějovice jako jedno z
mála
měst na císařské straně.
Právě v době třicetileté války se královské město, tehdy skutečná pevnost
obehnaná řadami hradeb s věžemi a baštami, chráněná Malší, Vltavou i umělým
kanálem, bažinatým okolím a Krumlovským rybníkem, stalo dvakrát útočištěm
pražských úředníků a na krátko i hlavním městem Českého království.
V r. 1631–33 při vpádu Sasů se ve městě skryli nejvyšší pražští úředníci a ve
farním kostele (dnes chrám sv. Mikuláše) byly uloženy korunovační klenoty a
zemské desky a město se na krátkou dobu stalo hlavním městem Českého
království.
Osudové ničivé okamžiky dějin se ale městu nevyhnuly. Například při požáru v
r.
1641 bylo zničeno více než 200 objektů. Za válek o rakouské dědictví byly
obsazeny vojskem bavorského kurfiřta Karla Albrechta a v r. 1744 kapitulovali
Budějovičtí před Prusy, aby byly zanedlouho, jako císaři věrné město,
osvobozeny oddíly císařské armády pod vedením Trencka.
Významným mezníkem v historii města bylo vybudování první železnice na
evropském kontinentě. Koněspřežná dráha byla otevřena v r. 1832 a spojovala Budějovice s
Lincem, což výrazně napomohlo obchodu a rozvoji podnikání. Po dráze směřovalo
do Čech mnohé zboží a zejména pak sůl, která se po Vltavě plavila dále ku
Praze. V r. 1847 vídeňská továrna Hardmuth přenesla do Českých Budějovic
výrobu
tužek a keramického nádobí. Průmysl se pak po celé 19. i 20. století ve městě
rozšiřoval a do města přicházeli lidé z okolního chudého zemědělského kraje za
prací.
Počet obyvatel začal narůstat a měnil se i poměr národností v neprospěch
německého obyvatelstva.
Historické jádro Českých Budějovic bylo v r. 1980 vyhlášeno městskou
památkovou rezervací.
Zachovalo si pravidelný půdorys s čtvercovým Náměstím Přemysla Otakara II. o
rozměrech 133×133 m, jedním z největších v Čechách, s podloubím a řadou
gotických, renesančních a barokních měšťanských domů.
Původně renesanční radnice z r. 1555 byla v letech 1727–30 přestavěna
do
barokního stylu. Před dvěma lety byla dokončena její rozsáhlá rekonstrukce.
Samsonova kašna s alegorickými sochami na náměstí pochází z let 1720–
27.
Výraznou dominantou je 72 m vysoká goticko-renesanční Černá věž z let
1549–78, poskytujíc výhled na město i nejbližší okolí.
Z původního mohutného opevnění se dochovala část gotických hradeb včetně věže
zvané Železná panna a okrouhlé bašty Otakarky, stojí i
Rabenštejnská věž s arkýři a zbytkem zdí a také Solná branka. V
místech bývalého barokního opevnění je dnes park zvaný Sady.
Z církevních památek stojí za pozornost katedrální trojlodní chrám sv.
Mikuláše, původně gotický, založený současně s městem ve 13. stol.,
později
přestavěný goticky v letech 1518–35 a barokně v letech 1641–49 a 1686–88, od
r.
1748 slouží jako biskupská katedrála. Za chrámem je barokní kaple
Smrtelných
Úzkostí Páně z let 1727–31.
V r. 1265 byl při založení města postaven bývalý dominikánský klášter s
bazilikálním trojlodním kostelem Obětování Panny Marie, kde se
dochovaly
fragmenty středověkých fresek, cenný je čtvercový gotický klášterní ambit i
Studniční kaple s křížovými žebrovými klenbami a okenními kružbami ze 14.
stol.. Ke klášteru se přimyká tzv. Bílá věž, původně gotická klášterní
zvonice z 15. stol., barokně přestavěná r. 1772.
Nedaleko náměstí jsou renesanční Masné krámy z r. 1554, od r. 1954
využité jako restaurační zařízení. Barokní Biskupská rezidence v
Biskupské ulici je původně piaristickou kolejí z let 1763–69.
Na břehu řeky Malše se jako bílá perla odráží v hladině řeky empírová
budova
Jihočeského divadla postavená v letech 1812–19 (r. 1856 tady naposledy
hrál
J. K. Tyl). Její dnešní podoba je z rozsáhlé rekonstrukce na sklonku 80. let
20. století. Dům kultury Slavie vedle divadla je novoklasicistním objektem z let
1871–
72.
Na rohu Senovážného náměstí a ulice Karla IV. najdeme bývalý sirotčinec
Karla Boromejského s kostelem sv. Rodiny – novogotický areál z let 1868–
87.
V Kněžské ulici býval kapucínský klášter postavený v 17. stol. společně
s kostelem sv. Anny, dnes koncertní síň Otakara Jeremiáše.
Výraznou stavbou poblíž divadla stojící Jihočeské muzeum, založené r.
1877, nejstarší muzeum v jižních Čechách, se stálými expozicemi věnované
přírodě, houbám, pravěku, středověkým jižním Čechám a době husitské, umělecko-
historické sbírky 16.–18. stol..
Zajímavou expozici najdete v Muzeu koněspřežky umístěné ve strážním
domku, jediném pozůstatku nejstaršího nádraží v evropském kontinentně, v
Mánesově ulici (národní technická kulturní památka).
V samém centru města, na Piaristickém náměstí v bývalé Zbrojnici (Solnici) je
Jihočeské motocyklové muzeum s více než 70 exponáty.
Napište nám své názory, připomínky,
dotazy, sdělení - formulář
zde, více o serveru, kontakty: zde.
Zaregistrujte sebe, svou firmu, podnik, instituci zde, podpořte tak náš
server.
